U nás, v Tatralandii, budou 6.1.2009 kralovat Tři králové. V království relaxu nastolí den plný nespoutané zábavy. A jak se říká: „ na tři krále, o krok dále“ – tak neváhejte a buďte i Vy o krok vpřed a vychutnejte si nádilku zábavy s náma. Ste srdečne vítáni!

O svátku tří králů

V dřívějších dobách k Vánoční době neodmyslitelně patřily průvody koledníků, kteří obcházeli obce, zpívali vánoční písně nebo sehráli krátké scénky s náboženskou tematikou a byli za svou snahu odměněni drobnými dárky, jídlem či penězi. Dnes jsou po nás Vánoce třídenní, Štědrý den a dva Svátky vánoční, ale pro naše předky trvala vánoční doba až do 6. ledna, do svátku Tří králů. To byl poslední den, kdy se koledníci vydávali se svým „kulturním programem“ na obchůzku a Tříkrálová koleda patřila mezi nejpopulárnější.

Křesťanský svátek Tří králů připomíná pouť mudrců z východu (králové se jim začalo říkat až v raném středověku), kteří se přišli poklonit chudému dítěti, v němž poznali budoucího vládce. Dříve bývala velmi oblíbena divadelní představení o narození Ježíška, jeho obdarování pastýři a příchodu exotických hostů – tří vznešených cizinců oblečených v nádherných šatech nesoucích vzácné dary. Důležitou součást těchto představení tvořily i zpěvy a hudba. České vánoční koledy o narození Spasitele jsou velmi krásné a lidé je dodnes rádi zpívají a poslouchají.

Svátek Tří Králů odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Některé z nich nám dnes už připadají poněkud kuriózní. Tak třeba se dříve věřilo, že otužilec, který se dokáže v den Tří králů ponořit do ledové vody řeky či potoka, získá za svůj výkon pevné zdraví, ti opatrnější si totéž slibovali od vody posvěcené o tomto svátku v kostele, vypité nalačno. A dívky si ve studené vodě umývaly obličej, aby byly krásnější.

Dochoval se ale zvyk průvodu Tří králů, který má dnes, stejně jako časech minulých různou podobu. Dříve šlo hlavně o koledování, které provozovaly trojice chlapců, kteří si chtěli v zimě trochu přilepšit, i vesničtí kantoři se svými žáčky – obešli vesnici, za výslužku zazpívali a zahráli, třebas i sehráli krátké představení o pouti Tří králů do Betléma. Nejoblíbenější byl vždycky „černý vzadu“, král Baltazar, který musel mít začerněný obličej. Nakonec koledníci napsali křídou na vrata a dveře písmena K + M + B. Nejsou to však iniciály Kašpara, Melichara a Baltazara, jak se lidé často domnívají, je to zkratka latinské modlitby Christus Mansionem Benedicat – což znamená „Kristus ať požehná (tomuto) příbytku“. Tato písmena vídáme na dveřích domů v lednu i dnes.

Svátek Tří králů je úzce spojen s církevní liturgií, a proto jako všechny podobné zvyky vzbuzoval ve druhé polovině 20. století nelibost úřadů a zažil nelehké časy – v mnoha regionech byly křesťanské tradice prostě zakázány. Přesto se jej nepodařilo zcela potlačit a po roce 1989 se Tři králové začali objevovat znovu.

I současné způsoby slavení svátku Tří králů mají rozmanitou formu. Folklorní soubory připravují zvykoslovné pořady, v nichž co nejvěrněji představují formu tříkrálových zvyků tak, jak je prováděli naši předkové, včetně dříve tolik oblíbených divadelních představení. Na obchůzku zimními ulicemi se ale stejně jako dřív vydávají i trojice chlapců v hábitech z maminčina prostěradla a s papírovými korunami na hlavách (ten poslední, Baltazar, má samozřejmě začerněný obličej), aby obešli známé, zazpívali jim a popřáli štěstí a zdraví na dlouhá léta. Někdy s sebou Tři králové nosívají betlém vyrobený z papíru či vyřezávaný ze dřeva nebo chodí jen s vystřiženou hvězdou či kometou z papíru. Ve městech se pořádají slavnosti průvody velkolepé – např. v Praze se průvodu legendárních exoticky oděných mudrců z východu s velbloudy a množstvím pážat účastní i tisíce Pražanů. Novodobou a záslužnou tradicí, která sympatickým způsobem přebrala někdejší zvyk obdarovávání potřebných, jsou Tříkrálové sbírky, jejichž výtěžek je určen na humanitární účely.